Skutečně tělesná výchova pomáhá dětem se sportováním?

TÄ›lesnou výchovou si na základní a stÅ™ední Å¡kole proÅ¡el každý z nás. Za poslední desetiletí se pÅ™itom nijak nezmÄ›nila. Je dobré se podívat na to, jak vlastnÄ› probíhá a co vlastnÄ› dÄ›tem pÅ™ináší. V posledních letech se totiž zaÄínají množit názory, že tak, jak se provozuje, nemá dnes již příliÅ¡ smyslu. A je pravdou, že Äím dál více dÄ›tí má od tÄ›locviku osvobození. ProÄ?

 

Nejprve si musíme uvÄ›domit, že je rozdíl mezi tÄ›locvikem na prvním stupni, na druhém stupni a na stÅ™ední Å¡kole. Musíme se tedy nejprve podívat, co vÅ¡e vlastnÄ› zahrnuje, a jak je vlastnÄ› provozována, a co vlastnÄ› má dÄ›ti nauÄit.

 

 

Na prvním stupni si mají dÄ›ti osvojit základy pohybu. To ovÅ¡em není obvykle ten případ. VÄ›tÅ¡inou bohužel funguje tak, že po krátké rozcviÄce hrají dÄ›ti po zbytek hodiny například vybíjenou, což není ideální. Nejenže je totiž příliÅ¡ nenauÄí, zároveň také působí další rozdíly ve třídÄ›, kdy nepopulárním dÄ›tem se nejen snižuje sebevÄ›domí, když jsou vybrány jako poslední, ale navíc jsou Äasto také vinÄ›ny, když daný tým prohraje. O tom, že to právÄ› v tÄ›chto dÄ›tech, které by to potÅ™ebovaly nejvíce, lásku k pohybu nevyvolá, asi není tÅ™eba hovoÅ™it.

 

Na druhém stupni se k tomu přidá i známkování, které se děje podle daných tabulek. To opět pohybově méně nadané děti, které daných výkonů zkrátka nemohou dosáhnout, nemotivuje. Ty pak získají k jakémukoliv typu sportu ještě větší odpor.

 

 

StÅ™ední Å¡kola pak v daném programu pokraÄuje, jen je jeÅ¡tÄ› o nÄ›co nároÄnÄ›jší. V mnoha případech to pak ty ménÄ› nadané dÄ›ti nebo ty, které mají například urÄité zdravotní problémy, nezvládají. Není tedy divu, že poÄet necviÄících dÄ›tí roste.

 

Aby se tomu pÅ™edeÅ¡lo, bylo by potÅ™eba pÅ™epracovat celou výuku tÄ›locviku, a také uÄitele, kteří si již na prvním stupni nebudou chtít tuto hodinu jen odbýt. NÄ›co takového je vÅ¡ak v nedohlednu, což je Å¡koda. DÄ›ti by si to rozhodnÄ› zasloužily.